Právě si prohlížíte Tábor 2020

Tábor 2020

Bylo 5.7. 2020 krátce po obědě, když se na tábořiště začali sjíždět první rodiče se svými táborníky. Celé jaro jsme se scházeli, radili a připravovali na tenhle moment. Měl to být první tábor na našem milovaném tábořišti, v takovém velkém počtu, proto jsme byli plni obav a nejistoty. Z nich nás však záhy vytrhnuli účastníci, natěšení na 14 nádherných dnů mimo civilizaci, pryč od všech těch telefonů a počítačů, na břehu rybníka ve stínu těch statných olší. Po tak dlouhém čase stráveném doma se každy chlapec i dívka nemohli dočkat až začne to pravé souznění s přírodou. Nikdo z nás v tu chvíli neměl ani ponětí, kolik nových přátelství a zážitků si odvezeme na konci domů.

Děti ani netušili že se na vlastní kůži budou podílet na záchraně knižního světa. Ledová královna z Narnie totiž uprchla a začala tropit neplechu i v ostatních literárních dílech. Hned druhý den se například účastníci zasloužili o záchranu Cesty kolem světa za 80 dní, Willly Fog z toho byl celý pryč a neustále jim děkoval. Mimo jíné se rozdělili do čtyř teamů, ve kterých následně poznávali svět příběhů a pohádek a pomáhali postavám navrátit jejich dějovou linku do původní podoby. U některých se jednalo o obzvláště těžký úkol, například Záhada hlavolamu se odehrávala pod rouškou noci a ve tmě nebylo Karla Mažňáka téměř možné chytit a vrátit ježka v kleci Širokovi. Jindy při návštěvě říše za zrcadlem nebylo jednoduché splnit všechny stanoviště všemozných postav a zachránit Alenku z vězení v říši divů. Absolvovali jsme celodenní výpravu na Anenský vrch, noční přepad našich vedoucích, nespočet her a zábavy. Chvíle uvědomění, prozření a programy na rozvoj našich duší. Celotáborové snažení se vyplatilo, Ledová královna podlehla řevu Aslana a všechny příběhy se vrátili do původního stavu, snad jenom ten náš byl o poznání rozsáhlejší, naplněný všemi těmi novými a krásnými vzpomínkami.

Stále se v myšlenkách vracím na to magické místo, kdesi daleko na palouku mezi lesy. Před sebou vidím létat svatojánské mušky v hejnech, jak krouží kolem stanů. Vzpomínám také na hlídky uprostřed noci, pod hvězdnou oblohou, na které byla vidět mléčná dráha. Táborníci, kteří sledovali pozorně nebe si mohou připomínat ten krásný pohled na kometu Neowise, která se objeví znovu až za 6700 let, ta se svým ohonem dominovala táborovým nocím po několik dnů. V lese bublá potok, daleko na smrku zahoukala sova, táborem se nese zvuk klidného oddechování spáčů. V hrníčku si nesu horký ovocný čaj, zachumlaný do deky přemítám nad všemi těmi krásnými zážitky, které na tomto tábořišti zažili skauti před námi a zažijí po nás. A v srdci mě hřeje vědomí že až vyhasnou i poslední uhlíky v ohništi v tee-pee, půjdu vzbudit další hlídku a já se vrátím do spacáku. Ve chvíli kdy tohle píšu, už se mi stýská a chtěl bych se vrátit. Tak zase příští rok, bráškové a sestřičky.

 

-Šnek

Napsat komentář