Během adventu roku 2016 jsme se rozhodli uspořádat dobrodružnou vánoční výpravu. Týden před Štědrým dnem se 1. oddíl 
skautů vydal na bývalou hájovnu, kterou vlastní trutnovský oddíl skautů. Hájovna se nachází v lesích kolem Trutnova. Není zde elektrický proud ani voda.
Jelikož v Žamberku již několik dní sněžilo, přibalili jsme si do krosny také kulichy a rukavice. Odpoledne jsme vyrazili vlakem a autobusem do krkonošského podhůří. Po veselé cestě, při které celý oddíl stál z Hradce Králové v uličce autobusu, jsme v Trutnově zjistili, že zde není žádný sníh a rtuť teploměru se ztratila hluboko v minusových teplotách. Také nám ujel autobus, který nás měl přiblížit blíže k hájovně. Nezbývalo, než dojít pěšky. Ve velkých mrazech je pro naše nejmenší i 5 km hodně. Nezbývalo než vytáhnout čelovky a celou cestu tvrdit, že za dva kilometry jsme v „teple“.
Pomocí březových polen, dvou výkonných kamen a několika petrolejek jsme přečkali noc. Sobotní dopoledne nám bylo velkou zábavou štípání dřeva a nošení vody z nedaleké studánky. Zjistili jsme, že než trávit zbylý čas do oběda čekáním u kamen, zahřejeme se mnohem efektivněji běhavými hrami v lese kolem hájovny.
Po brzkém obědě jsme sbalili baťůžky a vyrazili na krátkou výpravu po okolí. Zamrzlé kaluže nám zhatily všechny plány hrát jakékoli hry, rozbíjení ledu bylo mnohem zábavnější. V naději, že už se blížíme zpátky k hájovně, jsme pokračovali stále podle mapy. Bohužel se nám cesta postupně ztrácela z očí a začalo se stmívat. Když jsme rozsvítili čelovky. zjistili jsme, že již nejdeme po cestě, ale po poli, a že je všude mlha, že by se dala krájet. V naději, že se alespoň přibližujeme hájovně, jsme pokračovali stejným směrem. Selhala mapa, selhala GPS a ani naši zkušení roveři si nevěděli rady. Děti si začínaly stěžovat a útěcha, že za 2 km jsme u cíle po hodině přestávaly fungovat. Na Hájovnu jsme se dostali až za hluboké tmy. Mysleli jsme, že budou děti unavené a vyčerpané. Unavit děti ale není tak jednoduché jak se nám po cestě zdálo, proto jsme uvařili dostatečné množství rizota, přidali pár her po hájovně, pořádně jsme zatopili a šli spát. 
Neděle byla zejména ve jménu úklidu. Zatímco děti uklízely a dávaly hájovnu do pořádku, my starší jsme zázračně množili naši jedinou šišku sekané – místo plánovaných tří byla totiž omylem zakoupena jen jedna. Jak se rozmnožuje sekaná se neptejte 🙂 Důležité je, že všem chutnalo, a všichni jsme se dostali v pořádku domů, do tepla domovů a voňavých večeří milovaných maminek.
Za 1. oddíl skautů sepsal Docent
